Před 10 lety navštívila kometa galaxii v Andromedě




Rok 2012 je plný zajímavých výročí. Před sto lety byla otevřena první lidová hvězdárna v Čechách, půlstoletí uplynulo od slavného letu Johna Glenna a před 40 lety stanul na Měsíci doposud poslední člověk.

I výjimečných nebeských úkazů se pocta jubileí nevyhne. Právě dnes večer uplyne přesně deset let od doby, kdy ve své době velmi opěvovaná kometa 153P Ikeya-Zhang prolétla na obloze v těsné blízkosti notoricky známé galaxie M31 v souhvězdí Andromedy.
A nejen to - zatímco letos si pouze připomínáme toto malé výročí, přesně za rok bychom měli v poněkud chudší podobě být svědky kometárního deja vu…
Kometa Ikeya-Zhang a M31. Foto: Garald Rhemann.

Slabší Hale-Bopp s pestrou historií


Kometu objevili vizuálně nezávisle na sobě Japonec Kaoru Ikeya a Číňan Daquing Zhang 1. února 2002 jako mlhavou skvrnku s jasností kolem 9. magnitudy. Už v tehdejší době to však byl nevídaný úspěch, neboť "vládu" nad objevy komet pomalu ale jistě přebíraly automatické přehlídky oblohy jako LINEAR, či později LONEOS a NEAT. Úspěch vizuálního objevu tkvěl zejména v bohaté zkušenosti obou pozorovatelů a taky ve velkém štěstí. Zejména první z objevitelů se proslavil několika významnými kometárními objevy, především pak slavné komety Ikeya-Seki z roku 1967. Kometa Ikeya-Zhang krátce po objevu získala předběžné označení C/2002 C1 a z prvních předpovědí spočtených na základě několika pozorování z celého světa bylo jasné, že půjde o výraznou vlasatici.

Dlouhé období pozorovatelnosti se odehrálo od poloviny února do května roku 2002. Kometa se pomalu pohybovala ze souhvězdí Velryby přes Berana a Trojúhelník do Andromedy, kde dosáhla maximální jasnosti okolo 2,5 magnitudy. To se zrovna psal konec března a kometa prolétala přízemím ve vzdálenosti 0,41 AU (přísluní 0,5 AU od Slunce dosáhla již 18. března 2002). Týden na to letěla ke Kassiopeji a Kefeovi, dále do Draka a v polovině května jako již nevýrazná mlhavá skvrnka ve stínu své předchozí slávy proplouvala mezi hvězdokupami v souhvězdí Herkula. Nepřetržitě tedy byla očima pozorovatelná asi 3 měsíce. S nadsázkou by se tedy dalo říct, že šlo o takovou slabší a o něco kratší dobu pozorovatelnou sestru slavné komety Hale-Bopp z roku 1997.

Zatímco pozorovatelé se pomalu těšili z pěkné kometární návštěvy ve vnitřku Sluneční soustavy, výpočtáři drah těles poukázali na velkou podobu dráhových vlastností komety s několika případy z minulosti. Byli to známí astrofyzici Syuichi Nakano a Brian Marsden, kteří se postupně dopracovali k identifikaci se dvěma historickými kometami, konkrétně z roku 1532 a 1661. Kometa z roku 1532 byla zaznamenaná v Egyptě a v prvních momentech se velmi žhavě diskutovalo o identifikaci s Ikeya-Zhang.

Následně ale Marsden, i přes mírné přiklonění k hypotéze, poukázal na jisté nesrovnalosti v identifikaci a zároveň se Nakano zmínil o možné spojitosti s kometou z ledna roku 1661. Tu nepozoroval nikdo jiný než slavný polský astronom Jan Hevelius (1611 - 1687), od jehož narození v loňském roce uplynulo rovných 400 let. Následné výpočty ukázaly, že Ikeya-Zhang je skutečně tou "Heveliovou" vlasaticí, jejíž jasnost sám slavný hvězdář srovnával s jasnou hvězdou Altair v souhvězdí Orla.

Dokázalo se tak, že Ikeya-Zhang je kometou periodickou, ke Slunci se vrací každých přibližně 367 let a pozorována byla vyjma těchto let i v roce 877 a 1273.


Kometa Ikeya-Zhang a M31 ze Šerlichu v Orlických horách. Kresba: Petr Horálek.

4. dubna 2002, čtvrtek...

Kometa po průchodu přízemím nabízela ještě přibližně do poloviny května toho roku viditelnost pouhýma očima za velmi vhodných podmínek - v podstatě celý duben na české obloze vůbec nezapadala za obzor. Astronomy i nadšence z celého světa ovšem nejvíc lákalo již několik týdnů avizované divadlo v podobě jejího průletu okolo známé galaxie v Andromedě ve čtvrtek 4. dubna 2002. Zatímco kometu v té době od Země dělila vzdálenost jen asi polovinu vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem, obří sestra naší Galaxie leží přes 2 milióny světelných let daleko a to ji činí nejvzdálenějším objektem na obloze viditelným pouhýma očima.

Kometa toho dne večer minula jádro galaxie o přibližně 1,3° a na pár hodin po soumraku tak spolu s mlhavou elipsou galaxie vytvořila obdivuhodnou dvojici dvou diametrálně zcela odlišných objektů. Úkaz byl viditelný jak zvečera, tak časně ráno dalšího dne, kdy se kometa s galaxií vyhouply nad severovýchodní obzor. V České republice bylo doslova ideální počasí, a kdo se za úkazem vydal mimo světelný smog, byl odměněn nevídaným pohledem. Nízko nad severozápadním obzorem se takřka ležmo táhla trojice hvězd ve středu Andromedy navigující ke galaxii a kousek od té nejslabší členky na konci hvězdné "šňůry" ležela jen velice pomalu se sunoucí hlava komety. V té době měla jasnost podobnou hvězdám ve Velkém vozu. Od hlavy pak trčel téměř kolmo k obzoru slabý iontový ohon a jasnější zahnutý prachový ohon, který se od hlavy táhnul přes 10° daleko (asi 20 měsíčních úplňků v řadě). Jen kousek napravo dole od hlavy komety pak člověk očima uzřel mlhavý protáhlý obláček o něco slabší galaxie.

O dost výraznější zážitek nabídl pohled malým dalekohledem, například triedrem. V něm se na poměrně bohatém pozadí modravých i naoranžovělých hvězd nacházela galaxie i se svými dvěma slabšími průvodci M32 a M110 a v levé horní části zorného pole ležela jako kdyby bělavě hořící koule s jasným vzhůru se rodícím dýmem - hlava komety s jejím ohonem. Astronomové z celého světa dodnes souhlasně přikyvují, že šlo o jedno z nejkrásnějších kometárních "rendezvous" v historii.

Za rok znovu?


Nebeské deja vu - přesně po 11 letech bude další kometa 4. dubna míjet očima viditelnou galaxii v Andromedě. Autor: Petr Horálek.Zatímco ti, kteří nevídaného úkazu byli svědky, si dnes mohou připomenout již uplynulé desetiletí, zcela všichni se mohou těšit na rok následující. Již několikrát avizovaná kometa C/2011 L4 PanSTARRS bude přesně za rok touto dobou míjet galaxii v Andromedě o přibližně 2,5° severozápadně (při poloze na večerní obloze to bude vpravo dole od galaxie). Kometa v té době téměř jistě nebude mít takovou jasnost, aby nabídla či trumfla divadlo podobné tomu před deseti lety, přesto bude toto astronomické deja vu stát za výlet někam za temným nebem.

O vývoji samotné komety PanSTARRS vás ještě budeme informovat. Zatím se zdá, že by mohla po průchodu přísluním 10. března 2013 být jednou z těch jasnějších, ne-li nejjasnějších komet tohoto desetiletí. Díky svému relativně blízkému průletu kolem Slunce, poměrně velkému jádru a průletu přízemím až 5. května 2013 by měla zůstat v dosahu pohledu volným okem (mimo oblasti s velkým světelným znečištěním) alespoň dva měsíce - od počátku března do konce dubna. Navíc - splní-li se nejoptimističtější předpoklady, bude zdobit jarní západní obzor příštího roku nejen jasnou hlavou, ale typickým dlouhým ohonem. Držme proto kometě palce.


Nebeské deja vu – přesně po 11 letech bude další kometa 4. dubna míjet očima viditelnou galaxii v Andromedě. Autor: Petr Horálek.
 

O nás

SMPH sdružuje profesionální i amatérské astronomy, se zájmem o drobná tělesa Sluneční soustavy. Pořádá pozorovací expedice, semináře, popularizuje astronomii a poskytuje pomoc začínajícím pozorovatelům.

Kontakt

Jakub Černý: 
kaos@kommet.cz

Podpořte naši činnost darem 60 Kč